Archiv pro štítek: Praha

Umění v prostoru

SAM_6413

Pro nultý ročník festivalu m3 si pořadatel (umělecké studio BUBEC) vybral Karlín a proměnil ho na dobu cca 3 měsíců v galerii pod širým nebem. Kurátoři výstavy Radek Wohlmuth a Daniela Kramerová oslovili 15 umělců (od akademiků po streetartisty), kteří vytvořili díla přímo pro konkrétní lokalitu, tedy nejde o umístění již existujícího díla do veřejného prostoru jako v případě festivalu Sculpture LINE.

Opravdu velmi různorodá díla vyvolávají přirozeně různorodé reakce, řekla bych, že převážně v duchu „já tomu umění nerozumím“… Výjimkou je jednoznačně kladné přijetí „krajkovaných“ cisteren Čestmíra Sušky v Kaizlových sadech. Instalace s názvem Opuštěná obydlí je stále „obydlena“ některým z kolemjdoucích dětí…

Mým osobním favoritem jsou Rámy Vojtěcha Míči také v Kaizlových sadech a Pokora Martina Skalického mezi vstupním atriem sídliště Invalidovna a Rezidencí EXPO.

 

Mazutová výtopna II

mazutovná výtopna

O unikátní mazutové výtopně „Mazutce“ na sídlišti Invalidovna jsem již psala minulé léto, nyní bych text ráda lehce doplnila…

Kotelna, jejíž expresivní vzhled vychází z půdorysu ve tvaru osově symetrického šestiúhelníku a dvakrát zkosených skořepinových střech do jeho vrcholů, byla projektována jako součást experimentálního sídliště Invalidovna, které je považováno za jedno z architektonicky i urbanisticky nejkvalitnějších sídlišť v Československu ze 60. let.

Kotelna svou konstrukcí odkazuje na světové trendy 60. let, které však byly používány výhradě pro stavby výstavní, sportovní či sakrální, nikoli průmyslové. Další průmyslovou stavbu s touto konstrukcí tedy jen tak někde nenajdeme…

A další netypizované stavby kotelen v bývalém Československu? Ano, několik jich vzniklo. Nemnoho (maximálně 10), a později. Zatím jsem osobně poznala jednu v Říčanech – již nefunkční a přeměněnou na Galerii Kotelna a jednu ve Slaném – stále funkční tzv. Hvězdicovou.

Stanice metra Invalidovna

27 Eva Heřmanská

Stanice metra Invalidovna je poměrně malá, má pouze jeden výstup, přesto cestujícím nabízí zajímavou poměrně rozměrnou barevnou skleněnou vitráž z roku 1990 od Evy Heřmanské. Nese název Sport a má být mimo jiné připomenutím myšlenky uspořádat v Praze, zde na Invalidovně, olympijské hry v roce 1980.

Vitráž se nachází ve vestibulu stanice a dovoluji si tvrdit, že vhodně doplňuje její bílý keramický obklad. Při západu slunce krásně září, přesto si jí s pravděpodobností rovnající se jistotě všimne málokdo. Když vystupujete z metra, zůstává za vámi, když do metra vstupujete, je sice před vámi, ale pouze na pár vteřin, než vás eskalátor sveze k nástupištím… Zkuste někdy vitráž vyhledat. Odměnou vám bude chvilka hledání, ani ne tak vlastní vitráže jako spíš postav jednotlivých sportovců ve chvíli maximálního výkonu. Doporučuji příliš neváhat, nad stanicí se plánují nové stavby.

Keramický ateliér

1.SAM_8431

Na sídlišti Invalidovna se od dob jeho vzniku (tedy od šedesátých let minulého století…) nachází poměrně velké množství veřejných plastik. Nejpočetněji je zde zastoupena keramika v podobě keramické mříže, dnes již nefunkční fontány a zhruba desítky nádob na zeleň od trojice autorek Lýdie Hladíková, Děvěna Mírová a Marie Rychlíková, absolventek keramického ateliéru VŠUP.

Keramická mříž poblíž zastávky tramvaje, jejímž základem je dutý válec v různých tvarových obměnách a různých délkách,  je jakousi dělící stěnou mezi sídlištěm a Sokolovskou ulicí. Vypuštěný bazének s keramickou plastikou uprostřed, které obyvatelé Invalidovny či Karlína neřeknou jinak než SLON, mříž směrem do sídliště hezky doplňuje. Slona připomíná především proto, že zde část plastiky chybí, původně spíš prý snad připomínala ptáky na vodní hladině. Nádoby na zeleň ve tvarů krychlí či kvádrů a také jednoho válce jsou roztroušeny po celém sídlišti a již nejsou tak nápadné.

Malá mapa

SAM_4660

Malá mapa s názvem UMĚLECKÁ DÍLA VE VEŘEJNÉM PROSTORU SÍDLIŠTĚ INVALIDOVNA má být zachycením stavu výtvarných realizací v prostoru sídliště ke konci roku 2016 a má nabízet (ojedinělou) možnost přirozeného setkávání s uměním a zároveň poznávání nedávné historie místa.

Na ploše cca 14 ha se nachází více než desítka výtvarných realizací z různých materiálů. Dosud je nejpočetněji zastoupena časově nejstarší keramika – MŘÍŽ, FONTÁNA a NÁDOBY NA ZELEŇ od autorek M. Rychlíkové, D. Mírové a L. Hladíkové. Spíše torzem jsou dvě dosud dochované betonové prolézačky z původních pěti. „KYČELNÍ KLOUB MAMUTA“ od J. Vacka je krásnou ukázkou radikální abstraktní tvorby, „SLEPIČKA“ od E. Haragsimové je naopak projevem jemného bruselského stylu. Kámen je zastoupen abstraktním dílem ŘEKA od M. Zeta. Pískovcová díla L. Kodyma jsou ukázkou „normalizačního realizmu“. Skleněná vitráž E. Heřmanské nabízí prolnutí několika figurálních scén. Betonoví plavci a hroši v mělkých bazéncích jsou ukázkou vstupu umění do veřejného prostoru v několika posledních letech.

Prase na procházkce

2-prase-na-provazku-cestmir-suska

Sídliště Invalidovna je jedno z nejmenších pražských sídlišť s víc jak desítkou uměleckých děl ve veřejném prostoru. Za nejzajímavější z nich lze považovat betonové prolézačky z 60. let, o kterých jsem již psala. Naopak sídliště Jížní město je jedno z nejvěších pražských sídlišť a v jeho veřejném prostoru najdeme kolem 60 výtvarných realizací. Jednoznačně nejzajímavejší a zároveň jednoznačně nejbizarnější jsou Oskar a Prase na provázku ve vntiroblocích při ulici Babákova z 90. let. Autorem Oskara (naddimenzovaného herního prvku zcela určitě mimo evropské normy) je Jaroslav Róna. Prase na procházkce vytvořil Čestmír Suška. Co si o tomto díle myslet? Třeba, že je parodií na drobné skalky se zmenšeninou hradu či zámku… Třeba, že jde o mega samorost… Rozhodně stojí na vyhledání.

 

Slepička a kohoutek (Kohout)

slepička

Ano, zachraňuji Slepičku – zhruba padesát let starou betonovou prolézačku ladných tvarů v bruselském stylu od Eleonory Haragsimové, která se nacházela až do dubna tohoto roku v křoví na opuštěném pozemku bývalé mateřské školky na sídlišti Invalidovna. Nyní je dočasně usazena na dvorku u Divadla Kámen (viz foto). Investor, který zahájil na pozemku výstavbu bytového komplexu, slíbil, že Slepičku nejen nezničí, ale také že ji restauruje a poté vrátí na pozemek jako umělecké dílo. Těším se tedy, že Slepičku potká stejný osud jako krnovského Kohouta. O několik let starší betonová plastika v podobě Kohouta od Miroslava Jiravy, která se nachází ve veřejném parku města Krnova, byla v roce 2014 Jakubem Grecem úspěšně restaurována.

Sídliště Invalidovna – beton

sam_9200

Půjdeme-li cestou kolem dnes jediného dětského hřiště na sídlišti, nemůžete minout betonovou prolézačku od Jaroslava Vacka . Původní název této prolézačky není znám, v odborných kruzích se pro podobné typy vžilo označení „kyčelní kosti mamuta“, ale to není až tak důležité. Mnohem zajímavější je fakt, že betonových prolézaček různých prapodivných tvarů, více čí méně abstraktních, působících jako volné umělecké objekty, tu u pískovišť bývalo mnoho. Postupně však jedna po druhé mizely, stejně jako pískoviště, a tak je dnes tato jediná, která ve veřejné prostoru z 60. let zůstala, proto si ji důkladně prohlédněme nebo třeba i prolezme…

Mazutová výtopna

Výtopna 1

MAZUTOVÁ VÝTOPNA je pozoruhodná budova se střechou nepravidelných tvarů a s velkým komíne, na kterou se dívám z oken Divadla Kámen.

V noci či večer po představení si možná nevšimneme, ale ve dne určitě – rozměrná šedá „visící“ střecha, pod ní či podél ní hnědé pásy oken a bílá betonová zeď… Stavba ne příliš velká, na první pohled průmyslová, v opuštěné lehce zarostlé zahradě přitahuje. Čím? ESTETIKOU. Odborná literatura uvádí (volný výtah) – dílo nebývale vzdušné estetiky, která je dána nepravidelným tvarem střechy napnuté na ocelových lanech mezi tažnými piloty / stavba kombinující tektoniku lanové střechy s betonovou skořepinou / extravagantní konstrukční řešení, které dává formu celé stavbě, ne nepodobné architektuře sakrální…

Dnes již nefunkční výtopna byla postavena v letech 1964-66 a autory této unikátní (dovolím si označení umělecké) stavby jsou architekt Jan Zelený a projektant a statik František Baumelt, který projektoval také například krásné prolomené plochy zakončující dva věžové domy taktéž v těsné blízkosti divadla…